Ahojky všem a paromilcům zvlášť!
Minulý rok jsem se domluvil s kamarádem Pepíkem Darvašem na přípravě laminátového trupu pro nový parníček. Laminát jsem tentokrát upřednostnil před klasickou stavbou (kostra, plaňky) především kvůli značné štíhlosti trupu (v nejširším místě 18,5cm). Do něčeho takového se parní strojovnička vleze asi taksnadno jako můj zadek do těch největších kalhot.
Nicméně ještě na podzim byly provedeny první jízdní zkoušky (jen holý trup a strojovna) a přes zimu jsem vše dodělával.
Model vznikl na základě několika fotografií modelu firmy Marten, Howes and Baylies. Jedná se o model parníčku vyrobený v roce 1912 v loděnicích
Escher Wyse v Zürichu. Nejprve jsem vytvořil nákres a konstrukci kýlu a žeber, které jsem poskytl Pepovi k vyrobě formy v měřítku 1:20,
které udalo délku trupu přesně na jeden metr. Mezitím jsem připravoval strojovnu.
Stroj je konstrukce pana Zocha šoupátkovy stojatý dvouválec s vrtáním 2x11mm s rozvodem dutými šoupátky. Což znamená, že reverz stroje je
podstatně méně účinný, nicméně v praxi použitelný. Kotel měl být původně ležatý vodotrubnatý, ale ten co jsem měl připravený, byl příliš těžký a vysoký. Nakonec jsem si z
veletrhu v Lipsku přivezl mosaznou trubku s víky na cca 500 ml vody. Pod tímto kotlem topím keramickým hořákem zaniklé firmy Cheddar. Bombička na plyn je
nejmenší od firmy Coleman z Hudy sportu. Pojišťovací ventil je seřízený na 3 atmosféry, ale provozní tlak se pohybuje mezi 2 až 2,5
atmosféry. Natlakování je asi 10 minut od zapálení a doba jízdy přibližně 20 až 25 minut.
Na prvních závodech v Plzni, mne poněkud zlobila RC souprava. Poruchy v řízení byly nejspíš způsobeny ulomenou špičkou antény vysílače. Nicméně i tak loď
projevila uspokojivé jízdní vlastnosti.
Páře zdar! Ivan Hořejší
Zaregistrujte se
Jak napsat článek?
Napište nám
