V sobotu, 18. srpna 2007 jsme se na píseckém Šarláku poprvé sešli my, nadšenci z Klubu NAMOLO! Úderem třinácté hodiny jsme se
začali pomalu scházet. Diváků bylo od samého začátku dost. Inu propagace v místním tisku dělá divy. Bylo tedy nutné vyhradit
prostor pro modely. I když byl připraven kolíčkový systém, tak vzhledem k poměrně nízkému počtu modelů, kterých bylo rovných
13, by šly kanály řešit i domluvou.
Jelikož byla celá akce určena především pro modely plachetnic, tak jimi také začnu. Na břehu –
později i na vodě, to ale trochu předbíhám – bylo možné spatřit naráz tři plachetnice z dílny Karla Egrta.
Největší maketu setkání, Phantom přivezl osobně, jednostěžník Margarethu dovezl
Nex a malou nákladní galeassu Karl und Marie jsem představil sám.
Sice jsme na Nexův příjezd museli déle počkat, to nám však pramálo vadilo. Horší bylo, že hned na břehu se porouchalo
zařízení na přestavování plachet Margarethy. Nebýt Karla Egrta, tak by tam Nex možná smutně seděl doposud. Ale dvě hodiny
byly v nenávratnu. Ale pak se Nexovi hned první jízda zalíbila. Tedy jen dokud foukalo – dokud foukalo tím
správným směrem 
. Ale abych byl spravedlivý, tak i
já jsem jedenkrát před břehem nevytočil a musel jsem s plachetnicí otočit ručně.
Než se podařilo zprovoznit plachetnice třídy NSS, tak se po hladině dávno proháněly modely
modernějšího rázu. Se svou novou plachetnicí, oblíbenou Lédou, dorazil až z Brna Víťa
(Vítězslav Krejčí).
Krásnou plachetnici Exclusive proháněl Karel Kalčík z Prahy-Stodůlek. Jihočechy
zachraňoval Martin Strejc z Českého Krumlova s malou plachetnici Basic Jolle, která je
velmi populární v Německu.
A i mé maličkosti se její styl jízdy ve vánku velmi líbil.
Ale jak jsem předeslal v úvodu, nejezdily jenom plachetnice, nýbrž i modely na elektromotor.
Ivan Červený z Pelhřimova přivezl remorkér Pedro a italský vrtulníkový křižník
Andrea Doria C 553, jehož předloha byla dokončena 23. února 1964. V letech 1976 - 1978 prodělala opravu
(nová elektronika a osazení raket Standard). Po skončení studené války byla 19. července 1991 vyřazena a sešrotována. Ovšem
Andrea Doria měla problém se servem, a tak se ukázalo velmi prozíravé, že Ivan Červený nepřijel jen s jednou lodí a mohl tak
servo vyměnit.
O akčnější podívanou se postaraly modely rychlejších lodí. K vidění byla moje Flea a Shark
Karla Kalčíka. Ovšem krásný gejzír dělal i v té malé rychlosti Víťův rychlostní model Speed
Storm, pocházejíci z RC setu na 27 MHz. Vodu krásně čeřil i říční dělový člun Karla Kalčíka a již
zmíněný křižník Andrea Doria, který byl největší elektromotorem poháněnou lodí z přítomných modelů.
Godric přijel (spíše byl Nexem přivezen) se svým rozestavěným remorkérem Watergeus,
který nakonec v závěru posloužil dobré věci. Jelikož Nexovi ujela Margaretha na druhou stranu rybníka, tak jí pak tento
speciál pro Tug Towing přetáhl přes celý rybník nazpět. To už jsme tam ale byli jen čtyři. Asi hodinu jsme
ještě probírali vše možné kolem lodních modelů a v půl deváté jsme se vydali ke svým domovům.
Akce se celkem vydařila, což dokládá i slušná návštěvnost trpělivých diváků. Písek se ukázal, jako další vhodné místo
pro občasné setkání Klubu NAMOLO!, neboť přijely nové tváře z velmi širokého okolí. Zároveň je to skoro
kousek od Prahy .
P.S.: Po akci jsme našli dva klíče, možná někomu chybí. Nex pro změnu zase někde ztratil vlaječku z
Margarethy...
ladous
Zaregistrujte se
Jak napsat článek?
Napište nám
