Rád bych začal tím, že ačkoli si uvědomuji, že mé úspěchy jsou oproti úspěchům bodujících rozhodčí často nicotné, za vším, co řeknu, tedy spíše napíši v tomto článku, si stojím. Nikdy jsem se moc veřejně nechtěl k bodování vyjadřovat, a to především proto, že jsem cítil, že mi nepřísluší, rozhodovat o tom, jaká loď si zaslouží jaké bodování, nicméně to se změnilo.
Změnilo se to tehdy, kdy bylo rozhodnuto o sloučení kategorií F4B (stavebnice klasické konstrukce – dřevo, vakuově lisovaný plast, kov) a F4C (plastikové kity vyráběné pomocí vstřikovaných plastů). V obou těchto kategoriích totiž pravidelně závodím, a tak se tedy odehrálo to, že jsem závodil, mimo Standu a Tomáše Jakeše sám proti sobě.
Nejprve ale na chvilku úplně odbočím a budu se věnovat tomu, jak takové bodování fungovat má a jak třeba na akcích světového ražení funguje. Současně bych ale rád podotkl že chápu, že v našich podmínkách dodržení těchto pravidel není úplně reálné. Bodování většinou začíná tak, že se všechny lodě stejné kategorie shromáždí na jednom místě a tříčlenná porota letmým pohledem rozdělí lodě podle vzhledu a propracovanosti, což je první, ale zároveň jediné subjektivní hodnocení. Dále se komise věnuje jednotlivě hodnocení každého modelu za přítomnosti modeláře, který by měl být zhotovitelem modelu. Zdůrazňuji, že by měl, jelikož jakkoli se to může zdát absurdní, není to ani u nás, ani ve světě pravidlem. Ačkoli se může zdát, že hodnocení musí být subjektivní, nemělo by tomu tak do určité míry být. Samotné hodnocení má totiž čtyři základní kritéria, jimiž se udělování bodů řídí.
Po tom, co každý rozhodčí zvlášť udělí počet bodů, provede se z těchto tří hodnot průměr a ten je brán jako stavební hodnocení modelu.
Nyní už ale k souboji Tomáš Hlach proti Tomáši Hlachovi. Do tohoto souboje jsem nevědomky již dopředu nominoval dvě své nejoblíbenější lodě, které jsou naprosto ideální k poukázání na to, jak špatně je u nás prováděno bodování jednotlivých modelů.
První lodí je Schnellboot S-100. Jedná se o model německého rychlého člunu z druhé světové války od firmy Italleri, v měřítku 1 : 35. Jedná se o model, se kterým jsem poprvé soutěžil v roce 2015, přičemž od té doby na něm neproběhly žádné úpravy. Bohužel se mi nepodařilo najít bodování z roku 2015, nicméně ještě kolem let 2018 a 2019 měl bodování kolem 95 – 96 body. Důležitým ukazatelem je také hodnocení z mistrovství světa z roku 2015, kde měl Schnellboot bodování 89. Dle mého úsudku je bodování z Maďarského Bánku více než odpovídající a proč si to myslím? Stavební podklady nemám téměř žádné, pouze ty ze stavebnice, které v některých ohledech paradoxně nesedí. Rozsah prací na modelu byl minimální. Stavebnice je tak skvěle udělaná, že kromě doplnění vozíků na zadní skluzy, stačilo model pouze slepit a nabarvit.
Když tedy budu opravdu objektivní, tento můj model by měl mít, dle mého nejlepšího vědomí a svědomí něco mezi 85 – 90 body.
Druhým, mnou nominovaným modelem je ACL Honesty, o které jsem zde na MoNaKu psal topic. Honesty je model nákladní lodě na sypký materiál v měřítku 1 : 100, původně od firmy Graupner, avšak bez předlohy. Tento model jsem jako svůj úplně první bodovaný dokončil v roce 2011, kdy jsem se s ním účastnil Mistrovství světa, na kterém měl 81 bodů.
I přes drobné úpravy neměl tento model nikdy více než 85 bodů. Po třech letech jsem, tehdy ještě Neptuna odložil a zůstal na půdě u rodičů až do roku 2018. Dozvěděl jsem se totiž, že rok následující se bude konat Mistrovství světa opět v Maďarském Bánku, a tak mi to přišlo jako ideální šance na reinkarnaci Neptuna.
Původně jsem myslel, že loď pouze opráším, nicméně nakonec se jednalo asi o mou nejrozsáhlejší, nejpropracovanější a nejlepší stavbu doposud. Z Neptuna se tak stala ACL Honesty, která na první soutěži, ještě nedokončená, získala 95 bodů. V Bánku, na Mistrovství světa následně získala, již dokončená, 95,33 bodů a můj největší dosavadní úspěch, titul druhého vicemistra světa.
Minulý rok, i když byl každý z modelů v jiné kategorii, dopadl souboj následovně. Honesty získala ve statickém bodování 97 bodů, přičemž Schnellboot 95,67. A jak vypadalo letošní bodování, nebo přesněji dobodování modelů v Ledenicích, které mělo být ovlivněno tím, že spolu budou lodě v jedné kategorii?
Hodnotícími byl pan Špinar, pan Ferjančič a pan Hanzlík. První zásadní problém dle mého je, že nikdo z bodující komise nebodoval na 1. a 2. seriálové soutěži v Bakově nad Jizerou. Pan Hanzlík tedy pravděpodobně ani nevěděl, s jakými modely má ty mé modely srovnávat, neb k porovnání u bodování nebyly. Důležité je říci, že mu to určitě nemám za zlé, protože ani pan Špinar a Ferjančič určitě nemohli vědět, v jakém stavu byly lodě, které si možná pamatují na bodování před 1. soutěží.
Bodování začalo a hlavní slovo měl pan Špinar, jakožto jeden z nejlepších maketářů. Na stole vedle sebe stály oba dva modely a vedle nich dokumentace. Ta u Schnellboota má sotva pár milimetrů, přičemž ta od Honesty několik centimetrů.
A kdy jsem se vlastně rozhodl psát tento článek? Když mi pan Špinar na otázku, zda nechtějí vidět dokumentace, odvětil, že takto do hloubky nehodlají jít. A výsledek? Bodové hodnocení se zrodilo téměř a pouze z toho, že nákladní lodě nemají oproti vojenským moc detailů a loď je „nějaká prázdná”. Ve výsledku tak Schnellboot dostal 95 bodů a Honesty bodů 93. A otázka na závěr…
Stěžuji si na to, že dostala Honesty málo bodů? Ne, nestěžuji, i když jsem asi první člověk, co dostal na seriálu méně bodů než na Mistrovství světa. Stěžuji si na to a řekl jsem to i bodující komisi, že můj model Schnellboot dostal nesmyslně moc bodů, ale to bez okolků platí i o dalších modelech, jako je Nastojčivyj Toma Jakeše, nebo Yorkshireman Standy Jakeše.
A jedno moudro od bodovací komise na konec? Stavte model několik let a my Vám jej pak za pár minut letmo ohodnotíme. Dokud se tento přístup nezmění, půjdu ve šlépějích pánů maketářů Jíšů z Plzně a v bodované kategorii mne od příští sezony nikdo neuvidí.
Fotogalerie - ACL Honesty
Foto: Tomáš Hlach © 2019 - 2020
|
Tomáš Hlach