Jak na výrobu pultu pro vysílač?

Pult pod vysílač v současné době dostihl cenou, často i předstihl cenu jednodušší soupravy pro lodě a menší eroplány naprosto vyhovující. Výrobní cena výlisku z 2mm PSH nebo ABS je pod 100 Kč. Popruh, přezky, závěsy atd. vyjdou v nákladech asi tak na polovinu, zbývá práce, obal, velkoobchod, DPH, marže. Výsledek je, jak to je: vyjde většinou i dost přes pětikilo.. Přitom pult vyjde při vší snaze ještě poměrně těžký, a třeba při dvouhodinových rozjížďkách plachetnic, nebo několikahodinovém létání s větroněm na svahu nebo v termice je už každé deko váhy na krku značně cítit. Kvalita pilotáže s pultem je nesrovnatelná, výhodou je fixní poloha rukou, na řízení je mnohem větší cit. Pro skřítky je pak i malý vysílač do rukou velký a vede to k neustálému zatáčení a podobně.

Popisovaný pult je nenáročný na výrobu, ušetřený peníz se pak dá využít třeba i na dva další přijímače od Hobbykingu nebo jinak na provoz. První pult, postavený popisovaným způsobem v roce 2004, je stále plně funkční a často používán – údržba je po sezoně kartáčem a saponátem. Náklady jsou téměř nula korun.

Základnu pultu tvoří deska z materiálu Mikronda původně italské produkce (může se ale skrývat i pod jinými názvy od jiných výrobců) tloušťky 5 mm. Lepí se tavným lepidlem, vteřinovým (lépe s aktivátorem) nebo kontaktním lepidlem (Chemopren, Alkapren, UHUpor). Epoxy se ale spolehlivě sloupne. Dá se vyžebrat v reklamkách jako odřezek, odpad, nebo i z vyřazené reklamní tabule – používá se jako nosný materiál pro různé tabulky s nápisy. V podstatě jde o voštinovou desku z PVC s dlouhými komůrkami mezi stěnami, tl. Cca 0,3 až 5 mm, asi jako lepenka používaná na krabice. Rozměry k žebrání odhadnete podle rozměru vysílače, k šířce se přidá cca 6 cm na podpěru ruky – při uchopení kniplu musí být ruka podepřená až po zápěstí. A na délku se přidá k tělesu vysílače cca 5 cm. Vyskytuje se i jako futrál na výkresy nebo dokumenty. Mimo pult se výborně osvědčila i na téměř nezničitelné ocasní plochy menších modelů. Samozřejmě poslouží i (lehká!) překližka cca 3 mm a nosič se pak zasune třeba do zevnitř pultu přilepených hliníkových trubek, ale je potřeba povrch pracně ošetřit lakem nitro atd., ne ale mastným.

Není od věci v této fázi zvážit přístupnost konektorů nabíjení, učitel/žák, USB a případné otvory udělat vždy ve fázi, kdy je ještě možné je snadno zaměřit a vyříznout, zvláště pokud jsou zespoda. Začít lze otvory v základní desce, zasunout konektory a pult postavit okolo a pak oříznout na definitivní tvar.

Dál bude potřeba získat nejlépe z obalů např. svářeček a podobně pěnový polypropylen, využívaný v lepenkových obalech často jako pružný člen. Tloušťka bude podle tělesa vysílače, tvar hranolu se stranou 6 až 7 cm obvykle vyhoví – bude tvořit boky pultu, přední a zadní stěnu. Hranoly lze sestavit i z menších zbytků. Bílá, běžnější barva, lépe vyhoví v letním slunci, černá, vzácněji se vyskytující se dovede rozpálit a výsledkem může být i deformace. Jako zdroj materiálu mohou posloužit i různé cvičební tzv. žížaly, sloužící k zeštíhlování našich trpělivých lepších poloviček v pastelových barvách, které se mohou např. v suchém prostředí paneláku v blízkosti dílny záhadně samy od sebe zkrátit a převtělit se do pultu. Firma MoNaKo ovšem nenese odpovědnost za případné následky odhalení uvedeného zločinu.

K zavěšení pultu postačí ocelový svařovací drát průměru 3 mm, ideálně poměděný, v délce 1 m, tedy běžný. Na koncích drátu srazíme hrany dokulata pilníkem nebo na brusce. Ve svěráku mezi tvrdým dřevem obloženými čelistmi (hezky česky „paknami”) po definitivním rozvržení pultu naohýbáme tlakem dlaně cca podle náčrtku, pomůžeme si dřevěnou paličkou. Jeden metr svářecího drátu vyšel na délku akorát, začneme tedy od označené (třeba fixem) poloviny oběma polooky pro upevnění popruhu (podle jeho šířky!) a pokračujeme dalšími ohyby. Pokud je drát poměděný, pokusíme se ho nepoškrábat. Rozměry a úhly jsou jen orientační. Konce v délce asi 15 mm nyní už hotového závěsu mírně vyhneme asi o 5° tak, aby šly do komůrek základní desky zasunout ztuha. Konečná úprava závěsu bude po odmaštění nitroředidlem nátěr bezbarvým lakem (nebo podle vkusu) kouskem molitanu.

Pult s vysílačem a (pokud využíváme starší pásma 27, 35 a 40 MHz) i vytaženou anténou by měl být vyvážený do roviny, nebo anténou mírně asi 15° vzhůru. V pásmu 2,4 GHz stačí poloha, která bude vyhovovat operátorovi.

Popruh k zavěšení pultu na krk by neměl být užší než asi 20 mm, lépe 25, musí být měkký. Popruh lze vylepšit ušitím návleku ze silonové tkaniny, prošité s molitanem, aby netlačil na krku. V minulosti posloužila i polovina podložky pod počítačovou myš přehnutá a slepená Chemoprenem. Potřebná délka popruhu bude cca od pasu přes krk a zase k pasu, většinou pod dva metry, ale pokud chodíte létat nebo jezdit celoročně, délku je potřeba určit v navlečené např. letecké bundě i s límcem! Rozdíl může být třeba 20 až 30 cm.

A zbývají sehnat zkracovačky na použitou šířku popruhu, v prodejně Domácí kutil apod. (5 až 10 Kč/kus). Celkem 4 ks pro zachycení přebytečné části popruhu, případně se dají amputovat z batohu, který se obvykle rozpadne mnohem dříve, než plastové přezky apod., které se náramně hodí na pult.

Připojený náčrtek od ruky může posloužit jako vodítko, rozměry jsou podle staršího setového čtyřkanálu a budou se tedy lišit kus od kusu.

Výroba pultu
Výrobu začneme položením vysílače na základní desku, obkreslení tužkou po obvodu vysílače, což se hodí při dalších krocích. V základové desce vyřízneme ostrým odlamovacím nožem kruhovou výseč podle poloměru břicha operátora. Pozor, prsty musí být mino dráhu, kterou může nůž vyjet nečekaně z řezu! Vyzkoušeno, šest štychů na ukazováku levé přední… S přesahem odřízneme zadní stěnu pultu, a vyřešíme podle tvaru těla vysílače, jak bude držet v pultu – ideální montáž „na place” je jen zamáčknutím. Pokud vyjde pult větší, lze v prostoru bočnice vydolovat třeba vytvarovaným hrotem pistolové pájky míst pro uložení náhradních akumulátorů apod. Držet ale musí spolehlivě, aby nevypadl vlastní vahou, zvláště u vody to může být příjemná taškařice pro okolostojící. Pult s vysílačem sice dokáže plavat, ale s ohledem na možné poškození vysílače vodou lépe nezkoušet. Na letišti v trávě pak různé háčky, šroubky a podložky jsou ideální materiál k dlouhotrvajícímu hledání. Nejlépe tedy, když bude držet nasunutím těsně, co materiál snese.

Po zkoušce nasucho můžeme zatím neopracované bloky přilepit k základní desce tavným lepidlem. Na základní desce na plochu vymezenou budoucími bočnicemi naneseme z pistole stopu lepidla cca po obvodu a klikatici mezi obvodovou stopou, okamžitě bočnici usadíme do předem nalezené polohy, označené tužkou a přitiskneme. Držíme do zchladnutí! Používám větší pistoli Parkside (výhodou jsou různé pracovní nástavce) na 12mm tyče lepidla. Mezi hranoly spasujeme zadní stěnu, v řezu může mít tvar obráceného L a přesahovat tak až na vrchní panel vysílače, stačí o několik mm. Podle výřezu v zadní části základní desky vyřízneme v budoucí zadní stěně pultu osazení, tak, aby blok zadní stěny dolehl na základní desku, a vytvořil po oříznutí cca 5mm silnou měkkou vrstvu, aby hrana základní desky po čase netlačila. K sestavě vysílač na základní desce a oba boční hranoly nyní přilepíme po kontrole usazení (pozdější oprava je obtížná) zadní stěnu pultu. Tavné lepidlo naneseme na plochu základní desky, kam dolehne hranol zadní stěny.

Je nutné lepení natrénovat na kouscích zbytků, je nutné pracovat velmi rychle – lepidlo rychle tuhne. Doporučená teplota okolí bude okolo 20° C.

Po vychladnutí vysílač zatlačíme k zadní stěně, a vyřešíme přední stěnu, podle tvaru vysílače, nebo madla, což se zpravidla liší typ od typu i jednoho výrobce. Ideální řešení bude opět na zamáčknutí do pultu. Po definitivním usazení vysílače, nyní mezi čtyřmi hranoly, přilepenými na základní desku, bude následovat ořezání do požadovaného tvaru cca podle výšky tělesa vysílače, s přídavkem asi 3 mm na vyžehlení. Na ořez se hodí dlouhý odlamovaní (nová čepel) nebo i kuchyňský dlouhý ale ostrý nůž. Řežeme pomalu a opatrně za stálé kontroly dosaženého tvaru.

Začneme hlavními plochami, tedy kde budou ležet za provozu ruce. Následuje oříznutí na výšku zadní stěny zároveň s boky. Potom vyřízneme vybrání na břicho operátora – řez bude sledovat tvar vybrání v základní desce s přídavkem asi 5 až 6 mm. Potom ořízneme přední stěnu pultu. Výsledkem by měl být hranatý pult. Hrany nesrážíme. Dál bude potřeba žehlička a alobal. Žehličku používám obyčejnou (je nejlehčí), zakoupenou v krachujícím bazaru za 1 Kč avšak stále funkční, výkon cca 1250 W, firmy ETA, a nastavím „bavlna”. Nejdřív na odřezku polypropylenové pěny přes kousek alobalu zkusíme vytvořit zaoblení. Teplota má být taková, aby materiál pomalu uhýbal pod tlakem žehličky, ale ne samovolně pod žehličkou mizel. Teplotu je nutno nastavovat po kouskách, tepelná setrvačnost je značná, třeba i minuta a víc. Vždy část pultu nyní potáhneme mírným přitlačením alobalem a postupně, za neustálé kontroly dosaženého tvaru, přejížděním zaoblíme. Pozor, alobal sloupáváme až po zchladnutí tahem jakoby proti ještě přižehlenému, jinak se povede vytáhnout kusy povrchu a vlásky materiálu. Zaoblením je vlastní pult prakticky hotov, ještě s vyjmutým vysílačem slepíme vteřinovým lepidlem spoje boků a přední a zadní stěny pultu, s pomocí aktivátoru. Tavné lepidlo lze použít, ale s nižší teplotou (zase je nutná zkouška – většinou postačí vytlačit z chladnoucí pistole), jinak může dojít k poškození právě vytvořeného povrchu. Po vyžehlení pult trochu ztuhne a povrch se vyhladí.

Konečná operace bude zasunutí závěsu do komůrek v základní desce – musí jít ztuha, ale jen tak, aby pult s vysílačem nesklouzl ze závěsu. Po definitivní úpravě popruhu na požadovanou délku, s nutnou rezervou na zimní oblečení, nadbytečnou část popruhu od řízneme horkým nožem, nebo odstřihneme nůžkami a plamínkem zapalovače stavíme konce silonového popruhu, aby se dále netřepil. Volné části provlékneme druhými zkracovačkami.

Pro MoNaKo Mirek Filip