|
Klubové stkání na Vltavě v červnu 2005
2.6.2005
Dne
1.6.2005 od 18:00 hod. se uskutečnilo letošní čtvrté setkání členů
Klubu NAMOLO! na Vltavě. Účast opět pěkná. Lodí se moc nesešlo, ale
pěkně jsme si zajezdili a nakonec ani o dramatické okamžiky nebyla
nouze. Zachraňovali jsme lodě hned nadvakrát.
Ivan Hořejší přinesl ukázat svoji parní prvotinu -
kolesový parník Olcha. Je to pěkná dřevěná loď. Parní stroj má dva
naležato uložené válce. Vzhledem ke koncepci modelu je ale poměrně
náročné do útrob parníku proniknout. Bohužel foukal vítr, který
vyplutí parníku znemožnil.

Přijel opět Dědek s Bobrem. Když jsem si
jej pořádně prohlédl bylo jasné, že tato stavebnice je po menších
úpravách jak stvořená pro Tug Towing.

Na TT došlo taky a byla to tak trochu
dramatická podívaná se šťastným koncem. Lukáš přinesl svého Perkinse a aby
nejezdil na vodě jen tak, rozhodl se vyzkoušet novou tlačnou vanu.
Zapřáhl Perkinse a naprosto bez problémů vyrazil. Chvilku vanu vláčel
sem a tam a dostal se s ní trochu dál od břehu. Při jednom manévru s
vanou škubl tak neopatrně, že mu nástavba přeletěla přes palubu rovnou
do vody. Co teď ?! Zrovna jela kolem kánoe - kluk a holčina. Hvízdli
jsme na ně, aby nám vanu přitáhli. Chvilku kroužili kolem, pak k vaně
přirazili a dlouho se nic nedělo, což hlavně napínalo nervy Lukášovi.
No sláva - už jedou ! Holčina na přídi držela vanu a kluk pádloval ke
břehu. Napjatě jsme sledovali záchrannou operaci. Perkins sice pomalu
nabíral vodu, ale už jen pět metrů !
Pak to ale přišlo! Skoro vůbec jsme
si nevšimli, že se o kus dál prohnal motorový člun. Normálně vysoké
vlny na otevřené vodě nevadí, ale tady kousek od břehu znamenaly
pohromu. Odrazily se od břehu, tím se zvedly a do té doby kánoí
chráněnou vanu, naplnily vodou. Holčina ji udržet nedokázala a pustila
ji. Během vteřiny vana i Perkins zmizely pod hladinou. Štěstím v
neštěstí bylo, že se tak stalo asi tři metry od břehu. Lukáš se rychle
vzpamatoval z šoku, svlékl se do trenek a pohotově se zanořil do
Vltavy. Během chvilky byl Perkins i vana zase nad hladinou.
Než se Lukáš usušil a vzpamatoval z ledové
vody, tak si Ivan půjčil Meskalera. Jezdil v pohodě, ale potom se
pokazilo cosi na kormidle a stal se neovladatelným. Teď mělo zase
práci Monako I. a po delší době jsme s Ivanem Meskalera dostrkali ke břehu
také. Doma jsem zjistil, že se utrhlo táhlo kormidla.

Když jsme potom uviděli, jak se kousek od
nás otáčí výletní parník Vyšehrad, naznali jsme, že je čas pomalu
vyrazit domů.

Lukášům fotokomix
Keba
|